CS-club - český a slovenský zahraniční klub

CS-CLUB je uzavřený soukromý internetový diskusní klub, provozovaný ze serverů mimo území České republiky. Nelze se na něj přihlásit přímo. Zájemci o účast, kontaktujte, prosím adresu prilisdlouhonamori@gmail.com. Tento blog uveřejňuje články Ross Hedvíčka a dalších účastníků cs-clubu.

Wednesday, May 31, 2006

Spokojení otroci jsou nejhorší nepřátelé svobody aneb Mytí mozků ve šťastné králíkárně

( Předmluva od Honzy Hájka, znalce Hedvíčkovy tvorby, k nové knize Rosse Hedvíčka “Sametový Auschwitz”, která vyjde během několika týdnů v Praze. )

V antitotalitnim románu "1984" definoval Orwell dialekticky materialismus jako "pseudologicky prostředek, kterým může být realita přizpůsobena teorii". Orwelluv antihrdina Winston Smith říká: "Svoboda je možnost říci, že dvě plus dvě jsou čtyři. Z toho vyplývá vše ostatní". V knize Empirical Model Building, v krátké kapitolce Fuzzy set theory = Teorie vágních/nepřesných množin, píše profesor James R. Thompson : "In a very real sense, a key marker of the West is its reliance on the binary logic which characterizes rational thinking ..." = "V tom nejpravějším slova smyslu, hlavní znak Západu je jeho spoléhání se na dvojhodnotovou logiku, která charakterizuje racionální myšlení. ... Je jasné, že vágní logika může být užitá, docela snadno, těmi kteří chtějí říci že 2+2 = 5. ... Je to snad nejhlubší antiracionální koncept, který se vynořil v moderní vědě, neboť je to útok na samotnou logiku. ... Ve společnosti, která se chce vyhnout rozlišování se stane prostředkem k manažování lidí a institucí." Na rozdíl od logik Východu, které jsou vágnější čím dále na východ od Atlantiku, v západní logice už přes 2000 let platí pravidlo, že pravda a nepravda, ano a ne, se navzájem vylučují t.j. že protiklady nejsou sjednotitelné.

Profesor James R. Thompson výslovně upozorňuje, že fuzzy logic t.j. (lidově) chlupatá logika vyhovuje (ex)rudým manažerům, neo/ex-komunistickým byrokratům, a dodejme že i růžovým technokratům a (neo)kolaborantským politikům zvoleným za pomoci (ex)komunistů. Babsko-slovanské uvažování je růžové a velmi chlupaté. Na rozdíl od vágní chlupaté kryptomarxisticke logiky je Hedvíčkovo uvažování intelektuálně ostré, vyhraněné, jasné, odborné se řekne že je "crisp", lidově že je nechlupaté neboť je vyholené Occamovou břitvou, a je tedy protikladem k "fuzzy". Hedvíček uvažuje a píše v nejlepší tradici západního racionálního myšlení: co je rudé nemůže být současné modré. To neznamená, že růžové neexistuje, ale nemůže být současné bleděmodré. Holčičky nejsou chlapečkové.

Teď si vzpomínám na rýmovačku v jednom z exotických jazyků (i když méně exotickém než je čeština či slovenština), kterou překládám opět do rýmu s malou odchylkou od pravopisu: Ty socialistická holčičko, jsi rudá jako ředkvičko. Dále mne napadá že oxymoron "rudý křesťan" je ukázkou sjednocených protikladu.
Na rozdíl od nevymytých úst vůdců a svůdců národa českého se nesvůdce Hedvíček duševně nechlupatí neboť nesjednocuje nesjednotitelné protiklady. Naopak, on je kontrastuje, a nikdy si nebere do svých vzorně vymytých úst historickou nutnost, naopak on zdůrazňuje že to co bylo být nemuselo, a co je, nemusí být tak jak je, jen chtít, a nebát se a nekrást, jak říkal tatíček T.G.M. který byl moravský emigrant, tak jako byli Jan Amos Komenský, logik Kurt Goedel, Sigmund Freud, Josef Schumpeter, Edmund Husserl, Ross Hedvíček a další naší velikáni z kdysi tak Velké Moravy (s. Gottwald byl také z Moravy ale nebyl emigrant, takže byl nás/vás/ok, ok?).

Příkladem chlupatého dialektického myslenkovna je staročínsko-hegelovsko-marxistické "sjednocování protikladu". Staročínsky jing a jang se sjednotí v "novou kvalitu". Na příklad odporný, ďábelský výrok podprůměrného myslitele a přesto skoroNobelisty Sametovyho Vaška "Všichni jsme jaksi tak nějak vinni" sprosté uráží všechny opravdové obětí (včetně Hedvíčkových i mých rodičů, příbuzných, a nás obou) dnes stranovladnoucich ex-komunistů. Jen kryptoďábel v rouně beránčím může tak ďábelsky házet do jednoho pytle bývalé členy "organizace zločinné a zavrženíhodné" jakou byla KSČ dle bezzubého zákona 198/1993 podepsaného ďáblem samým, a jejich obětí. Pokud váš Velkej Vašek myslel na soudruha Slánského, pak byl Vašek jako obvykle už zase mimo mísu, protože nelidsky ďábelsky hodil Dr. Horákovou, gen. Píku a stovky dalších zavražděných ex-soudruhy (z nichž mnozí se stali Vaškovými kámoši-chartisty, jako na př. soudruh Kriegel který spoluvelel lidovým milicím při Velkém Únoru 1948, a soudruh Hájek coby spoluautor represivního zákona 231) do jednoho pytle s popraveným soudruhem Slánským, který převzal hnědé nacistické kriminály a tábory nucených práci a rozjel je dál pod rudou vlajkou. Za soudruha Slánského jsem neuronil ani slzičku, neboť to byl on kdo roztáčel mlýny, které nakonec semlely i jeho, a tak dostal co mu patřilo neboť si to sám rozjel.

Škoda jen, že StB rázněji nezatočila s těmi 73 procenty zakládajících chartistů, kteří byli bývalí členové "organizace zločinné a zavrženíhodné" jak přesně charakterizuje KSČ zákon 198/1993. To poListopadove převzetí moci chartistickou chátrou, rudými prognostiky a dalšími kolaboranty nám byl ďábel dlužen. Škoda, že s nimi jejich (ex)soudruzi nezatočili jako se Slánským. Ovčané je mohli teď oplakávat u pomníčku pod lípou a mohla být spravedlnost větší než bezpráví pod kolaborantskými prognostiky a exkomunistickými disidenty, mezi které ostatně patřil i soudruh Husák, který si coby disident za méně sametových okolností odseděl dvojnásobek toho co, Sametovej Vašek. Oba tito disidenti pak šli na stolici rezidentskou, aby spolupracovali se svými soudruhy vězniteli, které podrželi u moci a oni je.

Když už jsme u těch rezidentských stolic, tak vám nemohu odepřít kousek pikantnosti. Dne 24 září 1938 v 11.24 telefonoval Jan Masaryk s rezidentem Benešem v Praze:
"JM: ...ale Vy přesto ještě spíte dobře? EB: Ano. JM: Hlavní je dobrý spánek a udržovat stolici v pořádku."

O šest dní později byl podepsán Mnichovský diktát, který oddělil Sudety od ČSR. Záznam odposlechnutého hovoru lze číst v Londýnském Public Record Office (= britském státním archívu) pod číslem FO 371/21742/3485. Nezapomeňte si to přečíst až budete v Londýně, nebo si vyžádejte kopii. A také nezapomeňte, že nejen přátelé naslouchají.

Dalším příkladem je odporný výrok Velkého Transformátora/Piratizatora a taky radobyNobelisty (rád by ji i jen sdílel, a proč ne třeba s "harvarďákem" Koženým, který mu tu piratizaci tak pěkně rozjel) za poVelkoListopadovou tunelářskou egonomii (s g): "Nerozlišují peníze bílé, černé a rudé".

Pro tak zvaný "historický marxismus" je charakteristický pojem "historická nutnost". Na příklad v interview "Skončila československá státnost" (Respekt 20-26.7.1992) se právě dočasně krátkodobé samoabdikovany rezident Vašek vyvetil takto: "Já přece ten stát nerozdělují, aspoň si myslím. Nerozděluje ho ani pan Mečiar. Rozdělí-li se, pak to bude pod tlakem jakési historické nutnosti, vyjádřené vůlí voličů". O rok později Vaškův věznitel Milouš Jakeš prohlásil o vstupu bratrských vojsk Varšavského paktu, že "Vpád byl tudíž historická nutnost". Různé sekty marxistů používají stejnou terminologii.

O něco později jsem četl cizojazyčnou recenzi knihy Proofs (= Důkazy, ale také Korektury; na př. korektury ve smyslu nového falšování dějin novými ministerstvy Pravd a la Orwell) jejíž autorem je kulturní filozof světového formátu George Steiner, kde recenzent čtenářům marxismu neznalým vysvětloval: "Pravý bolševik nemá naději, pouze vhled, a než se ohlédneš padnou pojmy jako historická nutnost nebo analýza vztahů či poměru".

Jestliže Češi rázně neodmítli a neodmítají Vaškovu 'historickou nutnost' jako kryptomarxistickou dezinformaci a zakamuflování zodpovědnosti za rozbití CeskoSlovenska, pak nemají Češi právo fňukat nad Mnichovem, Hachou, Hitlerem, Heidrichem, Eichmannem, Osvětimí, Lidicemi, Ležáky, Stalinem, Gottwaldem, Sudety, Němci, neboť podle marxistického historického materialismu to všechno byly 'historické nutnosti' za které není (téměř) nikdo (příliš) zodpovědný, a navíc i obětí těchto 'historických nutnosti' jsou jaksi tak nějak smysluplněji spoluzodpovedné za ony 'historické nutnosti'. V tom výšezmíněném interview vypustil Vašek také kousek pravdy, když připomněl, že "Samozřejmě, že máme i jiné tradice, možná stejně silné, jako na příklad české kolaborantství nebo českou hádavost". Škoda, že zapomněl na unikátní českou formu rovnostářsky-ničemné závisti typu "Sousedka má novej kožich/kabát a já ne, tak ať ji ho ukradnou/moli sežerou/cigaretou propálí", nebo "Soused má kozu a já ne, tak ať mu ta koza chcípne abychom na tom byli stejně", a hyenistické "My nemáme co restituovat tak jen ať jim nic nevracejí" a superhyenistické "Židům nic vracet nemusíme, protože jsme jim nic nezabavili" (zabavili jsme to přece Němcům a nás nezajímá, že ti to zabavili židům).

Že nepřeháním dokazuje výrok Velkého Transformátora/Piratizatora a radobyNobelisty při návštěvě Kato Institute ve Washington, D.C., kde dle přítomných svědků vyzvracel: "Já jsem nic neukradl, tudíž nehodlám nic vracet!" Ne že by se mimo kotlinu nezávidělo, ale ne tak nenávistně, až hyenisticky. A nezapomeňme na středoevropský vlezdoprdelizmus (= Arschkriecherei) původně rozšířený i v předválečném Rakousku a Německu.

Dodnes se to projevuje v denním oslovování bývalých soudruhů a soudružek CSc, DrSc, slovy "Ale prosím Vás, paní doktorko (marxismu-lenivismu)", "No to máte pravdu, pane inženýre (lidských duši)", "Pan profesor (dnes společenských vět/d, dříve marxismu-lenivismu) mi jistě odpustí že nevhodné ruším (jeho vzácný chod tak původních myšlenek)".

Výšezmíněný recenzent správně upozornil na to, že (krypto)marxisté se ohánějí historickou nutností, ale udělal chybu v tom, že "Pravý bolševik nemá naději". Naopak, marxistický filosof Ernst Bloch napsal tlustou knihu "Das Prinzip Hoffnung" = Princip naděje, naděje utopistů, kterými byli jak nacisté (projekt Uebermensch = nadčlověk v tisícileté říši), tak i komunisté (projekt zářného budoucnovna s CCCP na věčné časy; již děti vašich děti budou žít v komunismu), trockisté, maoiste a i socialisté.

Češi si libují v babsko-slovanských frázích typu "naděje umírá naposledy". Jistý U.S. generál jednotek zvláštního nasazení to uvedl na správnou míru výrokem "Hope is not a method" = "Naděje není metoda". Jeho hoši mají heslo "Who dares, wins" = "Kdo se odváží, zvítězí".

Hedvíček se odvážil opustit ubíjející jistoty (domeček, nábyteček, penzičku a bankovčičky "zaručené státem a ostatními aktivami státní banky československé"), vyměnit je za stimulující nejistoty, a zvítězit. Dnes si žije v zemí kde hvězdy jsou na dosah a ty hvězdy už nejsou rudé. Ano, hoši a děvčata česká, moravská, slezská a slovenská, přestaňte už s tím babsko-slovanským motáním, s věčným sjednocováním protikladu, s fatalizmem historické nutnosti, zatloukáním (= lhaním) i když o nic moc nejde, překrucováním, vykrucanim sa, relativizováním, s (bez)nadějným pofňukáváním, s čekáním ve frontě na lepší přespříští, a s falšováním a nedodržováním mezinárodních smluv jako je na př. "Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod" s OSN.

Totální relativizace pomoci chlupatého dialektického sjednocování protikladu t.j. potlačování hedvíčkovsky vyhraněného rozlišování, absurdisticky převrácené reinterpretace události (včetně Velkého Listopadovna), to vše se hodilo a hodí do krámu současným post-moderním chlupatým kryptomarxistickým manipulátorům mas, kteří vládnou vám a v mnohých zemích Evropy, včetně Evropy západní a severní. Velkej Vašek se mnohokrát předvedl (aniž by to přiznal) coby žák t.zv. Frankfurtské školy (= Frankfurter Schule) marxistické filosofie, ke které patřili mimo jiné Němci Marcuse a autoři "Dialektik der Aufklaerung" ( = Dialektika osvícení) Adorno a Horkheimer. Nechápu, že dosud nikdo Vaška neodhalil coby školáka frankfurtského marxismu.
Výplody této marxistické sekty jsou blízké výplodům německého marxisty Ernst Bloch-a a nacistického rektora Heidegger-a. Marcuse byl šéf-ideolog společenský destruktivních revolt v letech 60ych. A teď se podržte: Vašek kladně hodnotil léta šedesátá (= 1960-1969) jako "pestrá, bohatá a produktivní", zatímco v první polovině let 60ych čekali v rudých kriminálech političtí vězňové z let 50ych na amnestii, a po Dubčekovské volovině v druhé polovině bylo ČeskoSlovensko okupováno bratrskými vojsky Varšavského paktu, s nimiž se o 22 let později Vašek v mírném předklonu rozloučil potresem ruky s hrdě vzpřímeným generálem Vorobjevem což byl akt vlezdoprdelizmu. Vám poděkování a lásku vám, rudí bratři, soudruzi.
Pro Hedvíčka a pro mne byla léta 60a totálně ubíjející, byli jsme chudí (i když ne duchem natolik abychom pěstovali vlezdoprdelizmus) a neproduktivní, protože nám chyběla svoboda si i jen přečíst a okopírovat cokoliv ze západních knih a časopisů. Většina Čechů, Moraváků a Slováků uviděla kopírku až v letech 90ych.

Na Vaškovský frankfurtsko-školácký negativní postoj k vědě a technice mám drtivou odpověď: Michael Faraday a James Watt osvobodili více lidí z otroctví než Abraham Lincoln. Já sám jsem kolem roku 1977 přispěl k vývoji Arpanet & Internet protože mi už tehdy bylo jasné, že tato síť se stane nástrojem boje za svobodu vedeném Svobodným Západem proti Říším Zla. Bohužel, dnes se mi obrací žaludek, když vidím že (ex)komunisté, exprognostikove, exchartisticka chátra, jejich kolaboranti a parchanti zneužívají internet k manipulaci a ovládání svých obětí a rukojmí, kterými je většina obyvatelstva, aniž by si to dostatečně uvědomovala.

Došlo k tomu, čeho jsem se obával: ke konvergenci KK = kapitalistů s (ex)komunisty a socany, a to nejen v C+S, ale i v celé Evropě kromě Švýcarska a pár mikrostatecku. Kapitalisté prodali (ex)komunistům a jejich kolaborantům provaz na němž teď bývalí Ovčáci-čtveráci vedou ovčany jako oveczky, tam kam se jim hodí, zatím snad ještě ne na porážku.

Nemohu si odpustit další poznámku o vztahu mezi pojmy "historická nutnost" a "víra v pokrok lidstva". Velcí i menší transformátoři (Lenin, Stalin, Mao, Gottwald, Ceaucescu, ...) věřili v pretvořitelnost lidstva k obrazu svému společensky pokrokovému, za cenu historické nutnosti třísek odlétajících, když se seká dříví nebo hlavy těch, kteří nehodlají je následovat po jimi nalinkované cestě k ještě radostnějším pozítřkům (Kdo nejde s námi, jde proti nám).

Pojem "historická nutnost" je jedním z vyjádření pseudo-vědeckého ale de facto naivního optimismu že žijeme v nejlepším z možných světu, tak jak to viděl Dr. Pangloss ve Voltaireove Candide. Je to jen forma klaďáckého fatalismu, klaďácké víry v jaksi tak nějak smysluplný osud, v boha který věděl proč dopustil Osvětim, Dachau, Bergen-Belsen, Terezín, Treblinku, Kolymu, Magadan, Vorkutu, Jáchymov, Leopoldov, atd, pravděpodobně jako zkoušku lidstva a historický nutný krok v "vyššímu stupni" vývoje a existence lidstva.

Hlupáci, manipulanti a kryptomarxisticti kolaboranti, kteří si berou do svých nevymytých úst historickou nutnost vám vysvětlí a omluví všechno (a tudíž nic). Historická nutnost je dezinformačně kryptototalitni neboť popírá svobodnou vůli člověka. Absolutním vrcholem mytí mozku je definice "svoboda jako poznaná nutnost". Místo "Principu naděje" = Dáš Prinzip Hoffnung od Ernst Bloch-a doporučují "Princip zodpovědnosti" = Dáš Prinzip Verantwortung od Hans Jonas-e, a to nejen číst ale i praktikovat. Nevíte-li jak, zeptejte se na síti Hedvíčka.

Oxfordský filozof profesor Dummett rozlišuje mezi realisty a idealisty na základě kritéria: kdo či co určuje zda je tvrzení pravdivé. Realista věří, že pravdivost tvrzení je určena fakty. Na proti tomu idealista věří, že my sami si určujeme zda výroky jsou pravdivé. Na příklad pravdivost dvou tvrzení, že exkomunisté jsou bývalí členové "organizace zločinné a zavrženíhodné" a že být exkomunistou je horší než být exnacistou jsou potvrzena skutečností, že (ex)komunisté vyvraždili 80-100 000 000 lidských bytostí (převážně vlastních státních příslušníků) zatímco (ex)nacisté vyvraždili 20-25 000 000 (převážně cizích státních příslušníků).

Ode dneska až vás v televizi nebo v tisku osloví exkomunista tak si hned vybavte 80/20 = 100/25 = 4, a také si představte že zeměkoule na rovníku má 40 000 km = 40 000 000 metrů, 80/40 = 2 mrtvoly/metr, tudíž že na každý metr rovníku připadají 2 obětí zavražděné exkomunisty. To je hedvíčkovský realizmus, na rozdíl od babsko-slovanského idealistického relativismu "no víš, vono/i zas tak zlé/i nebylo/i" a podobného růžové ideologického kolaborantského blabolismu o chartistických hrdinech typu Kriegel a disidentech typu Hájek a jejich kolaborantů a pivních kámošů.

V eseji Thé Politics of Obedience: Thé Discourse on Voluntary Servitude = Politika poslušnosti: rozmluva o dobrovolném otročení/služebnosti ( "slávě" = otrok se tam vyskytuje 21 krať; měla být to být povinna četba) , popisuje Etienne de la Boetie jak už staří Řekové a Římané věděli, že spokojení otroci jsou nejhorší nepřátele svobody. Zvláště aktuální a dojemná je pasáž o tom, jak ti vyrostlí pod jařmem tj. chomoutem jsou spokojeni s životem v pro ně přirozeném stavu poddanství a považují totalitu za normální stav, aniž by si uvědomovali, že jiný stav a práva jsou možná.

Můj příbuzný v Kanadě mi po velkém listopadovnu napsal, že v C(S)(F)R i antikomunisté myslí, mluví a jednají komunisticky. "Veselá kasárna" vystihují tento politováníhodný stav mysli. Můj vlastní výraz je "šťastná králíkárna", kde zdomestikovaní králíčci, kteří se už nechtějí ani rozmnožovat, jen čekají až jim bude přistrčena miska, a jsou vděčni za trochu žrádla, za penzičky které "dostávají" od Velkých stran a vlád (ve skutečnosti si je tvrdě zaplatili tudíž nic nedostávají). Přitom králíčci domácí hrdě říkají: "V Pragistanu se máme všichni dobře, nás pan Rezident se o nás stará. Dává nám práci a dobře platí, věříme mu na slovo a on se na nás může spolehnout. A víte vy jak je krásné absurdní divadlo, na které často chodíme s manželem? Hlávky zelí měly až 10 kilo, 2-3 krávy jsme měli, a prasata, dobře se nám žilo. Škoda jen že Hedvíček není vděčný domácí králíček který by se nechal nalákat do klece na trochu zelí, i kdyby bylo s knedlíkem politým sádlem, a vhodně kompletováno vepřovým bůčkem".

Absurdisticke loutkové divadlo sametového podvodu bylo sice mistrně choreografované Vaškem, ale bylo společně režírované z východních a západních centrál. Teď mne napadá jak si Pavka Kohout už v letech 50ých dělal básnickou starost "... ne aby tu vyhrály, drzé, podlé, expanzivní, že Západu centrály".

Od dob Řeků, Římanů a Etienne de la Boetie přibyla k chlebu a hrám (včetně elektronických) navíc historická nutnost a sjednocování protikladu jako další, tentokrát ideologické chlupaté logické dudlíky k udržování národa v duševním, ekonomickém, administrativním a politickém područí. Takové promývání mozků závislých nemluvňátek a částečně i neviňátek lze vyjádřit rovnicí: pavědecký kryptomarxismus = sjednocování protikladu + historická nutnost.

Právě jsme viděli, jak kryptomarxisticko-dialektické sjednocování peněz bílých, modrých a rudých Velkým Transformátorem/Piratizatorem se vhodně doplnilo s historickým kryptomarxismem Sametovýho Vaška. V denní praxi to funguje tak, že dialektické sjednocení protikladu se postará o "vysvětlení" a tudíž o "pochopení". Milí ovčané, mějte trochu pochopení pro vůdcovské funkce bývalých členů organizace zločinné a zavrženíhodné a jejich kolaborantů.

Francouzi říkají "Tout comprendre c'est tout excuse" = "Všechno pochopit znamená všechno omluvit". Po vysvětlení proč 'muselo' dojít k vzniku nacismu a bolševizmu nám nezbude nic jiného než oba zločinné a zavrženíhodné režimy (viz český zákon 198/1993 "O zločinnosti komunistického režimu ...") s jejich spolutvůrci a nositeli (bývalými členy KSČ, že zákona to bývalými členy "organizace zločinné a zavrženíhodné") chápat jako historickou nutnost.

Používání pojmu "historická nutnost" pak vede k fatalistickému závěru, že "co bylo, bylo a ani jinak bejt nemohlo". Jen zvířata a otroci berou svět tak jak je a život tak jak jde. Svobodní lidé myslí v alternativách: what if; was waere wenn = co by bylo kdyby na př. nevládli exkomunisté a jejich kolaboranti.

Skutečně duševně ubíjející a morálně podlamující (ale hezká, protože naše, tak česká), je kombinace materialismu dialektického s historickým. V denní mluvě malých českých Ferdů Mravenců, kteří když zrovna nemlátili podle návodu v Mateřídoušce "mandelinku bramborovou pomocníci Trumanovou", tak alespoň mlátí hubou prázdnou slámu ve stylu: "Já přece, no víš, vono je všude nějak jaksi tak nějak, ale doma nejlíp, aspoň si myslím. To víš, ale českej chleba a pivo nikde jinde nemáte". Takové babsko-slovanské chlupaté blití mi připomíná výrok "ale tak husté a sladké mléko jako u nás v Borodince-Sljudljance nikde nedostanete". Ano, ex-soudružky a ex-soudruzi, nenajdete ve světě sýry jako v Madetě. Proto mne politujte, že si při anglické televizi čtu Die Zeit či Der Spiegel, přičemž okusují švýcarský sýr, přikusují nečeské olivy střídavě tmavé i zelené, a zapíjím tu nevlasteneckou základní potravu portugalským portským.

Závěrem se spolu s Hedvíčkem už jen těším na zářnou budoucnost, v níž každý druhý Čech, Češka, Moravák, Moravanka, Slovák a Slovenka budou nejen říkat, ale i si upřímně myslet spolu s Voltairem: "Nesdílím Vaše názory, ale riskoval bych svůj život za Vaše právo je vyjadřovat". Říkají vám to v televizi?
Shrnuji: Hedvíček je jinochodec, nechtěl umřít jako blbec.

Mějte hezké počtení :-)

Honza Hájek,
jako jediný Neameričan přímo přispěl k vývoji Internetu L.P.1977 , a rád poskytuje Hedvíčkovi technologickou, znalostní a morální podporu v jeho zlu odporu.

Zdroj inspirace: Syntéza analýz 17/11/1989 a následků, aneb Od Beneše přes Václavy až po Paroubka , http://www.cs-magazin.com , září 2005 , sestavil, a bohatě komentoval Ross Hedvíček

2 Comments:

Anonymous Anonymous said...

preco nie:)

Tuesday, December 15, 2009 at 5:23:00 PM EST  
Anonymous Anonymous said...

zasto ne:)

Wednesday, February 10, 2010 at 7:04:00 PM EST  

Post a Comment

Links to this post:

Create a Link

<< Home

TOPlist