CS-club - český a slovenský zahraniční klub

CS-CLUB je uzavřený soukromý internetový diskusní klub, provozovaný ze serverů mimo území České republiky. Nelze se na něj přihlásit přímo. Zájemci o účast, kontaktujte, prosím adresu prilisdlouhonamori@gmail.com. Tento blog uveřejňuje články Ross Hedvíčka a dalších účastníků cs-clubu.

Wednesday, March 07, 2007

Pokroucené paragrafy v Česku

James V. Jakoubek

"Oznamujeme Vám, že jméno a příjmení, jako jediné údaje nalezené o Vás v označeném článku na tomto serveru jakož i v mnoha dalších odkazech, nelze v tomto případě považovat za osobní údaj ve smyslu ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle § 3 odst. 1 pak není dána působnost zákona a tím ani Úřadu."

Známý kritik sametůry české, Ross Hedvíček, se stal terčem mládežníků, “Wikipedistů” českých. Tito bdělí strážcové komunistické demagogie zveřejnili na t.zv. Wikipedii české množství výmyslů, urážek a zhovadilostí o osobě pana Hedvíčka. Ostatně, nic jiného od čecháčků očekávati ani nelze. Tvorové tito mají hulváctví, lhaní a podvody zakódované v genech.

Ross na činnost mládežníků stížnost podal, třebaže si musel být vědom marnosti tohoto počínání. Výňatek z odpovědi ouřadů českých, ukázka to současného nihilismu českého, je citován v úvodu.

Zde lze jen podotknout, že ouřady české svobody slova pečlivě dbající (včetně orgánů justičních) v případech těchto se drží zásady kdy “nezáleží CO kdo píše, ale KDO co píše”. Viz nedávný příběh z análů justice české:

Ve městě Vejprty vydává jistý pan Josef Kadlec místní noviny s názvem “Zpravodaj”. Jde o lokální tisk, celkem osm listů formátu A4, náklad 400 výtisků. Mezi pravidelné rubriky patří sloupek čtenářů, kteří tak mají možnost reagovat na dění ve městě. A právě tato rubrika jest přímo klasickou ukázkou, kterak si čecháčkové představují “svobodu slova” .

Před časem, před volbami v roce 1998, otiskl pan Kadlec v této rubrice příspěvek jistého Petra Hladkého, který pro úplnost stojí za to citovati celý:

Zajímavých seznamů je víc.
Myslím, že není nezajímavé porovnat seznam kandidátů do komunálních voleb s jinými veřejnými seznamy. Třeba se seznamem dlužníků a nebo se seznamem bývalých spolupracovníků StB, který lze najít na Internetové adrese http://stb.promedia.cz/. Zde jsou uvedeni i spolupracovníci označeni jako “Důvěrník”, kteří se, podle vysvětlení ministra vnitra nejspíše jakousi administrativní chybou, dnes mohou prokázat čistým lustračním osvědčením. Pokud by vás tato problematika zajímala, můžete navštívit naši internetovou kavárnu a sami si najít co pořebujete vědět. P. Hladký.

Tolik celý text. Pod ním byla na ilustraci otištěna fotografie obrazovky internetové adresy uvedené v článku a mezi zobrazenými jmény spolupracovníků StB pak bylo možno číst jméno Emanuel Andrš.

Pán shodného jména sídlí též ve Vejprtech a ve zmíněných volbách kandidoval do městského zastupitelstva. Kterak mudrosloví české praví: Potrefená husa zakejhá, tak tedy velice hlasitě zakejhal i pan Andrš. Vyzbrojen svým údajným negativním lustračním osvědčením podal na autora článku Petra Hladkého trestní oznámení za pomluvu. Vyšetřovatel případ prozkoumal a dospěl k závěru, že o trestný čin vůbec nejde. Svůj závěr zdůvodnil:

“….. jde o otištění veřejně přístupné stránky sítě Internet. Uvedené jméno, příjmení a data narození je bez specifikace rodného čísla a bydliště, tudíž nelze určit, že se konkrétně jedná o osobu oznamovatele. Rovněž v lustračním zákoně č. 451/1991Sb. není uveden název “Důvěrník”, tudíž v podstatě vydané lustrační osvědčení tuto možnost nevylučuje …”

Případ pro normálně uvažující lidstvo zřejmý a uzavřený. Jsme ale v “sametovém” Česku, místě známém pod pojmem Absurditán. Pan Andrš zřejmě věděl co činí, neb se se závěrem policejního vyšetřovatel nesmířil a případ hnal dál. Protože ale na autora článku již nemohl, podal trestní oznámení na vydavatele Zpravodaje pana Kadlece. A aby se vyhnul normálně uvažujícímu policejnímu vyšetřovateli ve Vejprtech, odebral se přímo ke krajskému soudu v Ústí n/Labem. Stalo se 16. listopadu 1998. Jestli si někdo myslí, že soudy v Česku pracují pomalu a těžkopádně, kterak mnozí poukazovali kupř. na případ jistého Grebeníčka Aloise jehož bylo prakticky nemožné k soudu dostat, tak jest na omylu velikém. Přesně deset týdnů po podání trestního oznámení, 25. ledna 1999, se se zločincem Kadlecem Josefem konal soud. Tam jistá “samosoudkyně” - funkce tato v normální civilizované společnosti naprosto neznámá a povahou samou navýsost absurdní - usoudila, že Josef Kadlec pověst pana Emanuela Andrše značně poškodil, neb:

“…. zveřejnil ve svém Zpravodaji článek Petra Hladkého ve kterém je pan Emanuel Andrš přímo(!!) označen jako spolupracovník StB v kategorii Důvěrník kterým on nikdy nebyl, o čemž svědčí lustrační osvědčení MV ČR ze dne 25.3.1993. Navrhovatel uvádí, že on byl veden ve spisech StB jako osoba nepřátelská. Odpůrce sice uvedl, že on za článek Petra Hladkého nenese odpovědnost, neb dle tiskového zákona má povinnost otisknout názory a připomínky spoluobčanů. Rovněž, že nejde o žádný seznam, ale o foto internetové adresy, při čemž nikde není nikým řečeno, že navrhovatel je spolupracovníkem StB. Soud (tedy přesněji “samosoudkyně” Jana Nováková) tento názor ale odmítl, neb dle § 10. zákona č. 81/1966 za periodický tisk odpovídá vydavatel a je na poškozené osobě zda podá žalobu proti vydavateli či autorovi článku a nebo oběma. … Soud zjistil, že navrhovatel není evidován jako osoba uvedená v zákoně 451/1991 a proto má právo na ochranu své občanské cti a lidské důstojnosti.
Závěr – odpůrce je povinnen do 15ti dnů od právní moci tohoto rozsudku uveřejnit omluvu ve Zpravodaji a navrhovateli uhradit částku 4,869 Kč. JUDr. Jana Nováková, v.r., samosoudkyně.

Komunistické uvažování soudružky soudkyně se zde nezapře. V zákoně kterým se ohání (451/1991) se pojem “důvěrník” vůbec nevyskytuje, což konstatoval již policejní vyšetřovatel, tudíž je logické že stěžovatel pan Andrš 1) jako “důvěrník” uveden být nemůže, což jej ale 2) jako “důvěrníka” StB nevylučuje. Jednoduchá úvaha tato byla tak nějak nad chápání vážené soudružky “samosoudkyně”. Zde ještě stojí za to upozornit na zcela absurdní a idiotské zdůvodnění a to především použití zákona z dob hluboké totality, z roku 1966, který měl za účel stíhat kdejakého žurnalistu za zveřejnění čehokoliv, co mohlo cenzorům náhodně utéci. Jinými slovy, “komunistická právní kontinuita” zabedněného bolševika JUDr. Pavla Rychetského, t.č. na Ústavním soudu republiky České, v praxi.

Pan Josef Kadlec proti tomuto, de-facto (i když dle byzantských zákonů českých nikoliv de-jure) protiprávnímu “rozhodnutí” – viz citovaný již nález policejního vyšetřovatele v téže věci – samosoudkyně JUDr. Jany Novákové podal odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Opět justice česká zareagovala přímo bleskově. Nečekalo se obvyklá léta, ale jen necelé čtyři měsíce. A nechápavost a zabedněnost soudružky samosoudkyně Novákové Jany se projevila i tam. 27. května 1999 další “samosoudkyně”, JUDr. Naděžda Žáková v plném rozsahu potvrdila rozsudek své kolegyně ze soudu krajského a to dokonce bez možnosti odvolat se dále.Tak na vás, holoubkové….!

Odsouzenému zločinci Josefu Kadlecovi nezbylo, než se podvolit sametové spravedlnosti české a za “urážku na cti” panu Emanuelovi Andršovi se jednak veřejně omluvit a navíc, vyplatit částku 4,896 Kč. Na tolik je tedy dnes v Česku ceněna “občanská čest osob bývalému režimu nepřátelských”.

Zbývá zde ještě uvést, kdo to ten Emanuel Andrš vůbec je. Dostal se mě do ruky opis vlastnoručně psaného životopisu dotyčného pána. Byl psán nedlouho před Velkou sametovou, když se on ucházel u v životopisu nejmenované organizace o zaměstnání. Nevím, zdali tento životopis četly samosoudkyně Nováková či Žáková kterým si uražený Andrš tolik stěžoval za urážku na cti a sám sebe uváděl pojmem “osoba bývalému režimu nepřátelská”. Povídání životopisné jest dosti dlouhé, převládá v něm chlouba nad množstvím úspěchů ve stranické činnosti a na poli budování socialistické společnosti dosahované soudruhem Andršem a pak trpké rozčarování, údiv a výčitky nad nevděkem Rodné Strany, neb mu v roce 1970 při výměně stranických legitimací, nebylo členství v KSČ obnoveno. Dle všeho, snaživý a uvědomělý soudruh Andrš někomu vyššímu příliš šlapal na paty a onen či oni “vyšší” využili příležitosti a neodbytného šplhouna se při této vhodné příležitosti zbavili. On ale i přes tento nevděk nadšeně komunismus v ČSFR budoval dál. Text je zakončen výčtem jeho předsednictví v různých organizacích identifikovaných zkratkami, které jsou ale pro nás “zrádné emigranty” příslovečnou španělskou vesnicí. Zde jest zkrácený výtah:

Narodil jsem se v dělnické rodině dne 24.3.1940. Po vyučení v roce 1959 jsem nastoupil zákl. voj. službu u Pohraniční stráže a po základním výcviku a službě na hranici v roce 1959 nastoupil do Vojenského učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže v Bruntále. V roce 1961 jsem byl vyřazen jako poručík a nastoupil na Karlovarské brigádě PS jako zástupce velitele roty pro věci politické. V roce 1960 jsem se stal členem KSČ, před tím v ČSM kde mě byl udělen za aktivní činnost Čestný diplom ČSM. V roce 1961 mě byl za dosavadní práci udělen snímek u rozvinuté zástavy jako nejvyšší vojenská odměna. Mimo to jsem též pracoval or r. 1962 v MNV Loučná, nejprve jako člen komise, pak člen rady MNV, pak tajemník MNV Loučná. Po celou tuto dobu jsem pracoval i ve stranických funkcích a jako člen celoútvarového výboru KSČ a předseda ZO KSČ.
Za krizového období roku 1968 jsem sloužil na OSH-SNB v Loučné kde jsem nadále vykonával funkce jak stranické, tak MNV. Při výměně stranických legitimací po r. 1970 mě nebylo obnoveno členství, údajně proto, že jsem jako zkušený člen KSČ málo působil na mladé členy KSČ. Bylo mě tehdy 28 let a na útvaru byli členové i o 10 let a více starší. Ke zrušení došlo přes to, že mě krátce před tím byla udělena Pamětní medaile vlády ČSR za moji aktivní práci. Na mé odvolání k revizní komisi ÚV KSČ mě bylo sděleno, že zrušení členství není stranickým trestem, pročež jej komise nemůže řešit. K odvolání k OV KSČ v Chomutově mě pak bylo sděleno, že prověrky jsou skončeny. K období roku 1968 mohu jen uvést, že mě samotnému není dodnes jasný důvod zrušení mého členství v KSČ.
V roce 1970 jsem byl přeložen na OO VB do Vejprt odkud jsem na vlastní žádost odešel do n.p. AMATI a odtamtud v r. 1982 do OÚSS Vejprty kde jsem dosud. V r. 1986 jsem získal průkaz Zvláštní způsobilosti.
V současné době pracuji jako člen ZV ROH, předseda iniciativní komise která řídí soc. soutěž BPS, předseda racionalizační komise OÚSS a předseda PTK.
Podepsán Emanuel Andrš, v.r.

Toto jest tedy výtah z životopisu “osoby komunistickému režimu nepřátelské”. Zdali tomu tak jest, nechť posoudí domorodé obyvatelstvo české, ku příkladu mládežníci z Wikipedie, protože my, zrádní emigranti, máme na věci typu tohoto názory naprosto jiné a z pročež čecháčkům zásadně nerozumíme. Zde mohu podotknout podobný životopisný příběh jiného výtečníka, někdejšího ministra zahraničí Jana Kavana, ČSSD, který za svých “studií” v Londýně chodil na čs. ambasádu udávat tamějším t.zv. “diplomatům” své spolužáky spolupracující se Svobodnou Evropou. Jak známo, Kavan se později hájil, že “nevěděl”(?!?) že tito t.zv. diplomaté spolupracují s StB, naopak, prý je považoval za “ideové spojence proti Husákovu režimu”. A tento, pro nás “zrádné emigranty” kolosální nesmysl a lež, jiný “samosoudce” český spolkl i s navijákem a Kavana od nařčení z udavačství zprostil. Chudák dobračisko Kavan si dodnes stěžuje, že se mu nikdo za “křivé nařčení” neomluvil, natož aby navalil standartní částku 4,896 Kč. jak se urážku tuto sluší a patří. Oh, ta nespravedlnost…!!!

Zde je na výsost zřejmý princip sametové Czech-made spravedlnosti. Ať jde o ministra české vlády a nebo nějakého obyčejného šplhouna v zapadlém koutě Čech, kreatury tupu tohoto je nutno proti “křivému nařčení” všemožně chránit. A všechny darebáky novinářské kteří se odvažují rušit budování sametové demokracie české, jak doma, tak v nepřátelské cizině, stíhat pokud to jde. V Česku je to lehké, různí Kadlecové či jak se tito lumpové jmenují, se k soudu naženou a soudruzi samosoudci si s nepohodlnou čeládkou touto snadno poradí. S darebáky v nepřátelské cizině se nalézajícími, s těmi je to trochu horší. Těm se alespoň psí hlava nasadí a vymyslí se na ně spousta sprosťáren, drbů a hovadin. Jen ať si pak zkusí u našich nezávislých soudů stěžovat. Kdepak, na nás nějací Hedvíčkové či jak se ta pakáž jedna ze zrádné emigrace jmenuje, zdaleka nestačí. Žejo, soudruzi…!!!


James V. Jakoubek
Lakewood, Ohio,
March 6th, 2007

7 Comments:

Blogger Ross Hedvicek said...

Upozorneni: Komentare stalkeru jako Borat budou mazany. Toto neni Wikipedie nebo blog Respektu, kde je to trpeno.

Wednesday, March 7, 2007 at 9:26:00 AM EST  
Anonymous Vladimir said...

Nepochybne pravdivy pribeh a myslim, ze v nasem milem soudruzskem Cesku jich bylo (a je) daleko vice. Je to skutecny cesky Absurdistan - soudruzi poslanci maji plnou hubu kecu o tom, jak budujeme pravni stat a nas pravni system je jiz vnitrne provazany, ale celkove logiku naprosto postrada. Kazdy blb, ktery nic neznamenal, se ohani paragrafy, klickami, slovickarenim a podava hromadu trestnich oznameni kvuli totalnim malichernostem a ja se pak ptam, kam se podela lidska logika, sebekritika a schopnost pragmaticky hodnotit sebe a okoli. V civilizovanem zapadnim svete bezna vec.
Kdyz k tomu pripoctu jeste tzv.cesky prvek tykajici se komplexu maleho naroda, je vymalovano. Byt mladsi a bez rodiny, odstehuju se z Ceska. A vsichni mi tady polibte rit.

Vladimir, Praha

Wednesday, March 7, 2007 at 10:14:00 AM EST  
Anonymous Pepa said...

Čím to, že mě to nepřekvapuje. České soudnictví je stoka sama o sobě.

Wednesday, March 7, 2007 at 10:18:00 AM EST  
Anonymous Pavel Kryml said...

Je to smutné, ale jak zde bylo již uvedeno, je to trefné.

Pokud jde o fenomén samosoudce, když jsem o něm poprvé slyšel, velmi mne zaskočil, ale stejně jako tento příběh mne nepřekvapil. Je fakt, že odvolávat se na české právo v situaci kdy o celém případu nakonec rozhodne samosoudce je vskutku obtížné, i kdyby člověk poskládal paragrafy tak aby logickou stránku věci převedl do zmršeného právního systému. Nicméně ačkoli je tím člověk znechucen, je nutné bojovat a nenechat se zastrašit ani zlomit.

Nuže hlavu vzhůru, nádech a znovu a znovu, jak proti větrným mlýnům. Jednou se to přece musí povést zvrátit, ne?

Já pevně věřím že ano, a budu dělat co je v mých silách, abych tomu nějak pomohl.

A panu Kadlecovi a jemu podobným držím palce, aby nalezli jynou cestu, jak to těm socbolševikům natřít i s úroky.

S pozdravem

Wednesday, March 7, 2007 at 11:56:00 AM EST  
Anonymous Anonymous said...

Ko to tamo peva?! :-)))

Wednesday, March 7, 2007 at 12:01:00 PM EST  
Anonymous Anonymous said...

Takovych svini je plne Cesko. Komousi si mnou ruce a zbroji proti radaru. Co kdyby to zabranilo Ivanovi v dalsi rozpinavosti. Jak tomu ti idioti veri. Poslancem je zruda, která kopala do lidi, proc by nemohly byt i stejne zas-any soudkyne. Nezapomente ze i spolupachatelka vrazdy J.Wonky stale soudi...
Ruda

Wednesday, March 7, 2007 at 2:01:00 PM EST  
Anonymous Filomen said...

Spamere Borate di do hajzlu, Rosto drzim ti palec stale dal, a mezi mladymi lidmi rozsevam nazor ze komunisti vladnou dal, uvedu par prikladu napriklad o statnich zakazkach a nestaci se divit :)

Saturday, March 10, 2007 at 2:34:00 PM EST  

Post a Comment

Links to this post:

Create a Link

<< Home

TOPlist